Differences

This shows you the differences between two page versions.

--- cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:mlceni | 2021/03/14 22:18
– vytvořeno Marek Ištvánek
+++ cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:mlceni | 2022/04/29 17:31 | current
– Marek Ištvánek
@@ Line 51: / Line 51: @@
 Duch je u lidí jen obklopen a zatemněn pozemskými žádostmi, které lpí na něm jako strusky, zatěžují ho a strhávají dolů. Jeho myšlenky jsou tedy činy vůle, v nichž spočívá síla ducha. //Člověk se může rozhodnout myslet dobře nebo zle, a může tím Božskou sílu vést k dobru nebo ke zlu!// V tom spočívá zodpovědnost, kterou člověk nese, neboť za to ho nemine odměna nebo trest, protože všechny následky myšlenek vrací se k výchozímu bodu prostřednictvím stanoveného vzájemného působení, které nikdy neselže a je v tom naprosto neochvějné, tedy neúprosné. Tím také neúplatné, přísné a spravedlivé! Neříká se totéž i o Bohu?
-Nechtějí-li dnes mnozí protivníci víry ničeho více vědět o Božství, nemůže to nic změnit na skutečnostech, o kterých se zmiňuji. Lidem je třeba jen vypustit slůvko „Bůh“ , zahloubat se vážně do vědy, a pak najdou //přesně totéž,// jenomže vyjádřeno jinými slovy. Není pak směšné ještě se o to přít? Žádný člověk nemůže obcházet přírodní zákony, nikdo nemůže plavat proti jejich proudu. Bůh jest síla, která pohání přírodní zákony, síla, kterou dosud nikdo nepochopil, nikdo neviděl, ale jejíž //účinky// musí vidět, cítit a pozorovat každý denně, v každou hodinu, ba ve zlomcích každé vteřiny, jestliže jen vidět //chce;// v sobě, v každém zvířeti, v každém stromu, v každé květině, v každé žilce listu, který se dere z pupenu, aby vyšel na světlo. Není to zaslepení, tvrdošíjně se tomu protivit, zatím co každý, i tito úporní odpůrci samotní, existenci této síly potvrzuje a uznává? Co je to tedy, co jim brání, aby tuto uznávanou sílu nazvali Bohem? Je to dětinský vzdor? Nebo určitý ostych, když by museli přiznat, že po celou tu dobu se zatvrzele snažili zapřít něco, čehož existence jim byla vždy jasná?
+Nechtějí-li dnes mnozí protivníci víry ničeho více vědět o Božství, nemůže to nic změnit na skutečnostech, o kterých se zmiňuji. Lidem je třeba jen vypustit slůvko „Bůh“, zahloubat se vážně do vědy, a pak najdou //přesně totéž,// jenomže vyjádřeno jinými slovy. Není pak směšné ještě se o to přít? Žádný člověk nemůže obcházet přírodní zákony, nikdo nemůže plavat proti jejich proudu. Bůh jest síla, která pohání přírodní zákony, síla, kterou dosud nikdo nepochopil, nikdo neviděl, ale jejíž //účinky// musí vidět, cítit a pozorovat každý denně, v každou hodinu, ba ve zlomcích každé vteřiny, jestliže jen vidět //chce;// v sobě, v každém zvířeti, v každém stromu, v každé květině, v každé žilce listu, který se dere z pupenu, aby vyšel na světlo. Není to zaslepení, tvrdošíjně se tomu protivit, zatím co každý, i tito úporní odpůrci samotní, existenci této síly potvrzuje a uznává? Co je to tedy, co jim brání, aby tuto uznávanou sílu nazvali Bohem? Je to dětinský vzdor? Nebo určitý ostych, když by museli přiznat, že po celou tu dobu se zatvrzele snažili zapřít něco, čehož existence jim byla vždy jasná?
 Snad nic z toho. Příčina spočívá v tom, že se lidstvu z tak mnoha stran předkládaly znetvořené obrazy velikého Božství, s nimiž při vážném bádání nemohlo souhlasit. Všeobjímající a všechno pronikající síla Božství se přece musí snížit a zneuctít při pokusu vtěsnat ji v obraz!