Abd-ru-shin

Abdruschin - Abdrushin - Oskar Ernst Bernhardt

User Tools

Site Tools


cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:vydavatel

Differences

This shows you the differences between two page versions.

Link to this comparison view

Both sides previous revision Previous revision
Next revision
Previous revision
cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:vydavatel | 2022/03/13 15:23
Marek Ištvánek
cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:vydavatel | 2025/01/10 08:10 | current
Marek Ištvánek
Line 1: Line 1:
-====== Předmluva vydavatele ======+====== Předmluva vydavatele======
  
-Vážený čtenáři, +Dostává se Vám [[http://www.abdrushin.cz/ve-svetle-pravdy/|nový překlad]] [[de:gralsbotschaft:1931:|německého originálu]] Poselství Grálu z roku 1931, který (spolu s dalšími texty Pána Abdrushina) přeložil Jaroslav Peroutka a od roku 2012 vydává ve svém [[cs:dilo:vydavatele#Nakladatelství Plamen|nakladatelství Plamen]].
-dostává se Vám do ruky [[http://www.abdrushin.cz/ve-svetle-pravdy/|nový překlad]] [[de:gralsbotschaft:1931:|německého originálu]] Poselství Grálu z roku 1931, který (spolu s dalšími texty Pána Abdrushina) přeložil Jaroslav Peroutka a od roku 2012 vydává ve svém [[cs:dilo:vydavatele#Nakladatelství Plamen|nakladatelství Plamen]].+
  
 Již v roce 1931 vznikal [[cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:|první český překlad]] tohoto Poselství Grálu, který přeložila skupina překladatelů sdružených kolem Pánova učedníka Josefa Kováře. Tehdy vyšel jako první překlad do cizího jazyka již v roce 1932 a Pán Abdrushin ho sám kontroloval a schválil k vydání. Touha poskytnout Slovo Poselství Československému národu byla veliká a díky ní se Slovo dostalo do mnoha lidských duší v našem národě. Již v roce 1931 vznikal [[cs:poselstvi_gralu:1931:hlas:|první český překlad]] tohoto Poselství Grálu, který přeložila skupina překladatelů sdružených kolem Pánova učedníka Josefa Kováře. Tehdy vyšel jako první překlad do cizího jazyka již v roce 1932 a Pán Abdrushin ho sám kontroloval a schválil k vydání. Touha poskytnout Slovo Poselství Československému národu byla veliká a díky ní se Slovo dostalo do mnoha lidských duší v našem národě.
Line 14: Line 13:
 > … Konečné rozhodnutí pustit se do nového překladu přišlo v okamžiku, kdy jsme Kovářův překlad porovnali s originálem. Při tom jsme zjistili, že v Kovářově překladu nejen schází celé věty nebo jejich části, ale jsou tam i věty, které v originále nejsou. Kromě toho je narušena celá větná stavba, mnohdy i zpřeházena, takže výsledkem na mnoha místech je to, že překladatel pasáž převyprávěl svými slovy, aniž by mnohdy pochopil její správný smysl, a někdy dokonce dopsal svou vlastní větu pro dovysvětlení. … > … Konečné rozhodnutí pustit se do nového překladu přišlo v okamžiku, kdy jsme Kovářův překlad porovnali s originálem. Při tom jsme zjistili, že v Kovářově překladu nejen schází celé věty nebo jejich části, ale jsou tam i věty, které v originále nejsou. Kromě toho je narušena celá větná stavba, mnohdy i zpřeházena, takže výsledkem na mnoha místech je to, že překladatel pasáž převyprávěl svými slovy, aniž by mnohdy pochopil její správný smysl, a někdy dokonce dopsal svou vlastní větu pro dovysvětlení. …
  
-> … Je také přirozené, že nový překlad může na některé čtenáře působit nezvykle až krkolomně. Tato skutečnost však nevychází z překladu jako takového, nýbrž ze stavby vět originálu. Dosavadní překladatelé se snažili v dobrém úmyslu Slovo co nejvíce přiblížit lidem, aby je mohli číst snadno a plynule. Tím nevědomě zčásti odňali lidem potřebu námahy, tedy pohybu ducha. A protože se většina dnešních lidí ani duchovně hýbat nechce, je jim tento požadavek pohybu ducha nepříjemný, krkolomný a odmítají ho. Na správně se zachvívající řeč bude pokřivený rozum přirozeně narážet, bude mu obtížná, bude pro něj zbytečně komplikovaná a krkolomná. Rozum naopak vyžaduje co nejméně námahy a plynulost řeči. Pokud se tedy překlad správně zachvívá s originálem, musí v sobě nést tuto nezvyklost, pro některé dokonce i krkolomnost. +> … Je také přirozené, že nový překlad může na některé čtenáře působit nezvykle až krkolomně. Tato skutečnost však nevychází z překladu jako takového, nýbrž ze stavby vět originálu. Dosavadní překladatelé se snažili v dobrém úmyslu Slovo co nejvíce přiblížit lidem, aby je mohli číst snadno a plynule. Tím nevědomě zčásti odňali lidem potřebu námahy, tedy pohybu ducha. A protože se většina dnešních lidí ani duchovně hýbat nechce, je jim tento požadavek pohybu ducha nepříjemný, krkolomný a odmítají ho. Na správně se zachvívající řeč bude pokřivený rozum přirozeně narážet, bude mu obtížná, bude pro něj zbytečně komplikovaná a krkolomná. Rozum naopak vyžaduje co nejméně námahy a plynulost řeči. Pokud se tedy překlad správně zachvívá s originálem, musí v sobě nést tuto nezvyklost, pro některé dokonce i krkolomnost.
  
 > … Abdrushinova němčina není totéž, co klasická, resp. dnešní spisovná němčina, která prošla od té doby řadou změn. Abdrushin použil vybroušené německé slovní výrazy a sestavil je tak, aby se jeho němčina jako celek správně zachvívala v zákonech stvoření. > … Abdrushinova němčina není totéž, co klasická, resp. dnešní spisovná němčina, která prošla od té doby řadou změn. Abdrushin použil vybroušené německé slovní výrazy a sestavil je tak, aby se jeho němčina jako celek správně zachvívala v zákonech stvoření.
 > Proto je i pro rodilé Němce nezvyklá a mnohým činí při čtení potíže. Nezvyklá je proto, že ji Abdrushin sestavil tak, aby člověka nutila k používání zadního mozku. Pokud tedy člověk chce čerpat ze Slova a přijme tento správný způsob vyjadřování, který je pro něj nezvyklý, aniž by věděl proč, je nucen skrze dlouhá a zdánlivě komplikovaná souvětí používat zadní mozek mnohem intenzivněji než doposud, aby mu z těchto dlouhých vět vznikl v duchu živoucí obraz. Je to pomoc, která napravuje rovnováhu mezi předním a zadním mozkem, a sice tím, že zadní mozek nutí k činnosti a rozum k tomu, aby se stal nástrojem. > Proto je i pro rodilé Němce nezvyklá a mnohým činí při čtení potíže. Nezvyklá je proto, že ji Abdrushin sestavil tak, aby člověka nutila k používání zadního mozku. Pokud tedy člověk chce čerpat ze Slova a přijme tento správný způsob vyjadřování, který je pro něj nezvyklý, aniž by věděl proč, je nucen skrze dlouhá a zdánlivě komplikovaná souvětí používat zadní mozek mnohem intenzivněji než doposud, aby mu z těchto dlouhých vět vznikl v duchu živoucí obraz. Je to pomoc, která napravuje rovnováhu mezi předním a zadním mozkem, a sice tím, že zadní mozek nutí k činnosti a rozum k tomu, aby se stal nástrojem.
 > Toto si však překladatelé neuvědomili a ve snaze, co nejvíce přiblížit originál čtenářům, zvolili i jazyk, který je čtivější a pohodlnější. Dlouhá souvětí rozdělili na kratší věty, kterých se ihned chopí rozum, protože jsou pro něj již uchopitelné, a začne z nich skládat myšlenkovou představu, tedy informaci, obraz bez života, aniž by k němu sám něco nepřidal a podle svého druhu obsah nezúžil. I tím je velice ztíženo přijímání síly Slova. … > Toto si však překladatelé neuvědomili a ve snaze, co nejvíce přiblížit originál čtenářům, zvolili i jazyk, který je čtivější a pohodlnější. Dlouhá souvětí rozdělili na kratší věty, kterých se ihned chopí rozum, protože jsou pro něj již uchopitelné, a začne z nich skládat myšlenkovou představu, tedy informaci, obraz bez života, aniž by k němu sám něco nepřidal a podle svého druhu obsah nezúžil. I tím je velice ztíženo přijímání síly Slova. …
 +
 +<WRAP rightalign>
 +Marek Ištvánek\\
 +Slušovice\\
 +3. 2022
 +</WRAP>
cs:poselstvi_gralu:1931:plamen:vydavatel
Last modified: 2022/03/13 15:23 - Marek Ištvánek